Bytové designérky Lenky, kterou z našich rozhovorů už moc dobře znáte, jsme se proto zeptali za co podle ní lidé zbytečně utrácejí a co by si sama domů nikdy nepořídila. Její odpovědi vás možná (ne)překvapí.
„Takových věcí bych našla docela dost. Neznamená to, že jsou automaticky ošklivé nebo že si je nikdo nemá kupovat. Já u vybavení hodně řeším, jak praktické je a hlavně, jak bude vypadat za rok nebo za pět let. Některé věci vypadají nádherně v showroomu, kde na ně nikdo nesahá. Doma pak bývá zkušenost trochu jiná,“ začíná svoje vyprávění Lenka.
Volně stojící vana je krásná, dokud kolem ní nemusíte uklízet
Jednou z věcí, které by si doma Lenka moc dobře rozmyslela, je volně stojící vana. V koupelnovém studiu vypadá efektně a v dostatečně velké místnosti může být opravdu krásná. Problém nastává ve chvíli, kdy se ji majitelé snaží dostat do koupelny, která pro ni jednoduše nemá dostatek prostoru.
„Když máte velkou koupelnu a vana může skutečně stát volně v prostoru, nemám s ní problém. Ale nacpat ji pár centimetrů od zdi jen proto, že ji chci, do toho bych nešla. Zateče vám za ni voda, v prostoru za vanou se vrství prach a při úklidu se do úzké mezery špatně dostáváte. Za vanu a stojánkovou baterii přitom můžete utratit opravdu hodně peněz. Ve výsledku ale zapláčete.“
„První dojem vzniká za sedm sekund. Přesto tenhle pokoj zanedbáváme ze všech nejvíc,“ říká bytová designérka
„Vodopád“ je hezký, ale…
Podobný názor má na vodovodní baterie typu vodopád, ze kterých voda nevytéká klasickým proudem, ale přelévá se přes široké otevřené ústí. Na první pohled mohou takové baterie působit luxusně, a právě neobvyklý způsob tekoucí vody bývá hlavním důvodem, proč po nich zákazníci sáhnou.
„Efekt je krásný, o tom nemusíme diskutovat. Já ale v koupelně nechci věc, kterou budu neustále čistit. Na široké ploše zůstávají kapky, a pokud máte tvrdší vodu, velmi rychle se objeví i vodní kámen. U některých modelů se navíc hůř čistí samotné ústí. Klasická kvalitní baterie možná nevypadá tak efektně, ale doma bych ji měla mnohem raději.“
Sedačka, na kterou se bojíte sednout
Velké částky dokážou Češi utratit také za sedačku. Tady Lenka naráží hlavně na modely, u kterých dostal vzhled přednost před tím, k čemu sedačka ve skutečnosti slouží. Nízké opěrky, obrovská hloubka sedáku nebo světlá látka, kterou majitelé následně zakrývají dekami, podle ní nedávají příliš smysl.
„Nechápu sedačku za osmdesát tisíc, na kterou si sednete a zjistíte, že se vám na ní vlastně špatně sedí. Nebo si koupíte nádhernou krémovou sedačku a od prvního dne ji celou zakryjete, protože máte děti nebo psa. Sedačka není dekorace. Máte na ní sedět, ležet a odpočívat. Pokud se jí bojíte dotknout, je někde chyba.“
„I dům za miliony může působit lacině,“ říká designérka. A upozorňuje na chyby, které dělají jenom Češi
Černý dřez, na kterém je vidět všechno
Černé a antracitové dřezy se v posledních letech zabydlely v mnoha českých kuchyních. Dobře ladí s tmavými pracovními deskami i černými bateriemi a v kuchyňském studiu působí velmi elegantně. Designérka by si ale před jejich pořízením zjistila, jakou má doma vodu a kolik času chce věnovat údržbě.
„Černý dřez je nádherný, když je dokonale čistý. Jenže na tmavém povrchu je vidět každá zaschlá kapka a vodní kámen. Znám domácnosti, kde majitelé dřez po každém použití vytírají, protože jinak je to rozčiluje. Já nechci být otrokem vlastního dřezu. Věci v kuchyni mají sloužit mně, ne já jim.“
Kuchyň bez úchytek není vždy tak praktická, jak vypadá
Za kuchyň jsou lidé ochotni utratit statisíce, a právě v téhle místnosti dokáže špatné rozhodnutí bolet opravdu dlouho. Lenka zmiňuje například některá bezúchytková řešení, u kterých je potřeba na dvířka zatlačit, aby se otevřela. Na čisté kuchyňské lince vypadají skvěle, pokud ale v kuchyni každý den vaříte, brzy zjistíte, že taková linka není příliš praktická.
„Zkuste vařit nebo péct a desetkrát za sebou otevírat skříňky tím, že na ně sáhnete. Mokré ruce, mouka, olej, všechno skončí na dvířkách. Neříkám, že bezúchytková kuchyň je špatně. Jen bych si vybrala takové otevírání, které můžu pohodlně použít i ve chvíli, kdy mám ruce od těsta.“
„Čechy bez vkusu poznám hned v předsíni,“ říká bytová designérka
Nejdražší nemusí být nutně nejlepší
Co by sama designérka udělala s penězi, které by za podobné věci ušetřila? „Dala bych je do kvalitní podlahy, dobré matrace, kuchyňské pracovní desky nebo truhláře, který pracuje s kvalitními materiály a prostor opravdu umí využít. To jsou věci, se kterými jste v kontaktu každý den. Luxus pro mě není vana uprostřed koupelny. Luxus je prostor, ve kterém se cítím dobře a z hlediska praktičnosti mu můžu dát deset z deseti,“ uzavírá naše vyprávění Lenka.
Autorský text + výpovědi bytové designérky Lenky
